Pomalu balíme

Tak jsme ještě nahráli poslední dvě alba fotek, na předposledním můžete obdivovat vodopády NP Yoho některé dokonce i s duhou, bohužel jednorožec nám pokaždé utekl ze záběru, jelikož hrozně rychle běhá. Dále tam naleznete pár fotek z NP Mt Robson, kde jsme podnikli jen krátkou vycházku k jezeru pod horou Robson, dumající medvídky, tentokráte hodně zblízka, celkem jsou tři a zadumané krajinky s jezírky a komáry parku Wells Grey.
V posledním fotoalbu můžete shlédnout naše koupání v termálních lázních Sloquet, což bych si troufl označit za jedno z nejlepších koupání jaké jsem kdy zažil. Pokud máte auto se kterým vám nevadí jezdit tři hodiny v kuse po schodech, pak jste správným kandidátem pro tento výlet. Lázně se nacházejí hluboko v lesích, kam se dá dojet jen po prašných a kamenitých cestách od nejbližší asfaltky je to cca 75 km. Samotné koupání probíhá přímo v potoce, který se vlévá do horské bystřinky. Na potoce jsou udělány hrázky z kamenů, které ohraničují jednotlivé bazénky. Jednoduše si tak můžete vybrat bazének s teplotou, která vám nejvíce vyhovuje a lebedit si v něm celé odpoledne. Nejlepší jsou bazénky dole u ústí potoka, kde můžete sedět v horké vodě a vedle vás teče studený potok, takže můžete mít jednu část těla ve studené a druhou v teplé vodě, nebo když je vám horko skočíte do potoka a pak zase na zpět. Takto jsme strávili celé odpoledne. U lázní je přímo lesní kemp což jsou jen místa pro stan vedle cesty, kde se dá spát a stojí cca 13 CAD za jedno auto, moc lidí tu ale nepotkáte ani když je v BC svátek, takže je tu celkem klid.
toť vše k posledním dvěma albům.
Už se na vás moc těšíme letíme v úterý.

Kanadské Rockies

Ahoj, tak se opět hlásíme. Naše skupina se rozrostla o další dva členy, Marušku a Romana. Máme za sebou putování v Rocky Mountains, kde jsme podnikly šestidenní trek v horách, po dvou dnech odpočívání jsme dva dny sjížděli divoké vody Kootenay River, koupali se v termálních lázních, prohlídli jsme si Yoho NP, kde jsme podnikli jednodenní výlet a pak jsme se přes Mt robson NP vydali do Wells Gray Park, kde jsme se prošli po rozkvetlých loukách plných komárů - dvoudenní vandřík a teď moc všichni zdravíme z hamburgerárny. R+M+J+P

Cestou na jih

Ahoj ahoj ahoj ahoj, právě jsme nahráli pár foteček co nás potkalo cestou na jih. Z Carmacks jsme vyjeli směr Faro a pak na Campbell Hwy což byla zatím asi nejnáročnější část cesty co se týče řízení. Campbell Hwy je totiž cca 400 km dlouhá štěrkovohliněná a asi tak 5m široká cesta s výmoly s nádhernými výhledy do okolí, připomíná to asi jako, kdyby jste jeli prvními zónami šumavského národního parku. Na celých 400 km jsme potkali nanejvýš 10 aut. Campbell Hwy ns dovedla do Watson Lake, kde bylo asi 78000 cedulí z různých koutů světa. Odtud jsme pokračovali po Alaska Hwy na Liard Hot Springs, kde jsme přespali a užili si koupel v horkých sirných pramenech, které jsou zbudovány přímo na potoce v lese, přes ropná pole a kemp pro dělníky ropných polí, do Alberty do městečka Grande Prairie, kde teď sedíme v A and W a píšeme tento článek a tak podobně. Zítra bychom měli snad už dorazit do Jasperu.

Dawson City - Thombstone Provincial Park

Tak se opět hlásíme z civilizace!
Z Tok na Aljašce jsme vyrazili na Chicken, což je původně zlatokopecká osada a stále ještě je, zde jsme přespali v lesíku za hospodou s živou hudbou. Následující den jsme se plácli u jednoho z přítoků Fortymile River a zkoušeli jsme rýžovat zlato naší novou, zlatokopeckou, plastovou pánví zakoupenou v Tok. Po cca třech hodinách jsme vyrazili směr Dawson, silnice je zde už jen hliněná cesta se štěrkem a máte pocit, že jedete po hřebenech Krkonoš. Po prohlídce Dawsonu a večeři se jedeme podívat na Bonanza Creek a obří rypadlo na zlato a pak hurá na kutě do kempíku ke Klondike River. Další den razíme dále na sever po Dempster Hwy podél severního Klodajku do Thombstone Provincial Park, zde jsme se zdrželi na šest dní z toho čtyři dny v horách. Naše auto již vypadá jako koule bahna. Po krásném treku otáčíme zpět na jih a pokračujeme po Klondike Hwy směr Camracks a Watson Lake. Dále nás čekají Kanadské Rockies a Calgary.
Nové album již v prodeji....

Až jaro na Aljašku...!!!!

Zdravíme z Aljašky, kupodivu, je tu tepleji než na Yukonu! Už dva dny jsme v tričkách!
Po dlouhé době jsme chytili internet, sedíme na zemi v kempu a sosáme zásuvku určenou pro karavany. A chtěli jsme si k tomu koupit kafe, abysme nebyli takové vyžírky, ale je tady den nezávislosti, takže se místo kafe dávala zmrzlina zadarmo. Nahráli jsme spoustu nových fotek, je to asi za posledních deset dnů, cesta z Whitehorse přes Carcross do Skagway a zpět do Whitehorse. A potom z Whitehorse přes Beaver Creek, Tok, Glenallen, Chitina do McCarthy a Kennicot, starého důlního města, kde se těžila měď. Tam jsme byli na čtyřdenním výletu po horách, byla to paráda. Viděli jsme z dálky medvědici z medvíďátkama, bylo to fajn, byli akorát tak daleko že jsme se navzájem neděsili. Ostatní méďové na fotkách jsou z auta:-)). Taky jsme si tak jednou večer vařili večeři, až přišel dikobraz. Teď si nakoupíme chleba, máslo a zeleninu abysme nedostali kurděje a vyrážíme zpět na Yukon do Dawsonu (rýžovat zlato:-) a taky na výlet do Tombstone. Tak se mějte dobře!

Pozdrav z Yukonu

Tak jsme konečně v Yukonu a máme za sebou již jeden malý neplánovaný vandřík. Jeli jsme sem necelé čtyři dny autem. Vyjeli jsme z Vacouveru kaňonem Fraseru přes Lillooet, Prince George, White Horse a dále na sever k národnímu parku Kluane.Cestou jsme v jeden den viděli asi osm medvědů, jen tak z auta a to asi během dvaceti minut. White Horse je průmyslové městečko, které vzniklo v souvislosti se zlatou horečkou v letech 1896-1898 a sloužilo jako překladiště materiálu. Kousek nad ním totiž pramení řeka Yukon, která vytéká z jezer pod horami. A právě zde začínali svoji plavbu zlatokopové, kteří dorazili k jezerům po překonání Chilkootského průsmyku a na vlastnoručně zhotovených lodích splouvali Yukon do míst, kde teď leží Dawson City. V místě města White Horse pak byla stejnojmenná peřej, kde se jich spousta utopila. To ale jenom tak na okraj, vraťme se zpátky k vandříku, šli jsme třídenní trek údolím řeky Slim až téměř k ledovci Kaskawulsh. Druhý den jsme vystoupali na Observation Mountain odkud byl překrásný výhled na ledovce a okolní hory.

A třetí den jsme se vraceli zpět. Cestou tam i zpět jsme viděli spooousty stop od medvídků grizzly, ale žádného jsme nepotkali a spalo se nám ve stanu celkem dobře. Některé jsme pro vás i vyfotili - k nalezení v novém fotoalbu. Dále máme namířeno za hranica USA na Aljašku do Národního Parku Wrangell což je jen druhá strana Kluane za hranicemi, ale jede se tam asi dva dny a dále zpět do Yukonu do Dawson City a N.P. Thombstone. Jinak ale nejsme jediní kdo sem do hor chodí, a všechny lidi co jsme potkali byli taky ve dvou, oni totiž medvídci lidi naštěstí nejedí.

Vandřík ve Stratchona National Park

Ahoj lidičky opět se hlásíme z ostrova, tentokráte ze Starbucks. Po West Coast Trailu jsme navštívili mojí pratetu v Courtenay, kde jsme strávili jednu noc na zahradě v camperu, což je taková věc která se nasazuje na korbu místních obřích pickupů a dohromady pak vytvoří něco jako karavan, pokud to zrovna nepoužíváte a potřebujete se svým truckem odvézt třeba tunu hlíny, camper postatvíte na takové chůdy na zahrádku a odjedete, taky jsme měli úplně delikátního lososa. Anyway druhý den ráno jsme vyrazili na vandřík do Stratchona parku s cílem Mount Albert Edward. většina cesty byla ještě pokrytá sněhem do kterého jsme se neustále propadali po kolena, ale to nás neodradilo a došli jsme až k Circlet Lake, kde jsme se utábořili. Druhý den jsme se vydali na horu, cestou byla mlha, takže jsme nic neviděli, ani cestu, která byla pod sněhem a místní značení je takové, že v podstatě není, takže jsme ocenili služby naší GPSky a natrasovali jsme si do ní cestu po které jsme se bezpečně vrátili nazpět do stanu. Hora je sice známý turistický cíl, ale nahoře nic nebylo, tak jsme tam alespoň postavili Inukshuk. Po další noci u jezera jsme se vydali nazpět k autu, naše boty se rozhodly urychlit tání sněhu tím, že do sebe nasály co nejvíce vody, jdeme více méně po azimutu, protože sníh z cesty stále ještě neodtál a fáborky, které by měly značit cestu jsou v intervalech asi 635 m, opět oceňujeme náš přístroj při hledání cesty sněhem zpět.
Vandřík se nám moc líbil a v Pátek vyrážíme zpět na pevninu směr Yukon a Alaska.....

Tak zas dovi....